Otvírákem

Xavier Baumaxa

   
1. Ráno otvírákem oči otvírám,
   ještě chvíli mi trvá, zjistit co je bdění a co vlastně ještě snění
   
   není pěny na holení, někdo se před prvním oholením žení,
   pak mu doma u holení běhá nové po kolení, o tom to není,
   
   pravidelně neoholen, pravidelné problémy s alkoholem,
   bohužel je povolen, i já jsem mu povolen, mám ho dovolen
   
   užívat ve střídmých dávkách, být na sociálních dávkách,
   utápět se v nadávkách a jednou za čas si říct, že je to vlastně

R: Fajn být sám si pít co doma mám, muziku tam
   dám, chci s ní si snít o tom co ne mám, je to vlastně

2. Být zrnkem odněkud přivátý, chvíli zůstat na místě
   a kolem devátý být odvátý někam do éteru, hele ho poseru
   
   jak to tady nestihl 1-2-3- 4-5 zbývá nám
   3 až 30 let, víš to je kámo kurva hned a ty chceš měnit svět,
   
   co se tak ježíš? furt někam běžíš, hoď se do klidu,
   smotneme brko v poklidu nestranný všeho neklidu
   
   tu sázím slova do lidu a nevím jestli dobydu svůj cíl
   teď nebo dýl, ale jedna věc je jistá, že je to vlastně

R: Fajn být sám... (2x)