Zimní království

Yvonne Přenosilová

Zrcadlo tmy padá, smutný šíp, jenž hledá cíl 
střepy smích a nesmích, je slyšet pláč lesních víl 
krouží dál vzduchem divný mráz úrodnou zemi vidí v nás 
Zimní království 

Moje oči vidí zmrzlá srdce lidí, stín 
Touhu ptát se, kdo ví, proč má čas ledový klín 
Dál a dál všechno pokrývá dávná báj znovu ožívá 
Zimní království 

Cestou únavnou jít a vrátit Máj 
mluvit s královnou: "Řekni, kde je Káj?" 
Zlomit písničkou sněhový ten kraj 
jsem tou holčičkou; Nevím, kde je Káj 

Zlo, to konce nemá, naše řeč je němá tvář! 
Pravda je největší lhář! 
Krouží dál vzduchem divný mráz 
Úrodnou zemi vidí v nás 
Zimní království. 

Den je hrozně dlouhý, život jenom pouhý mžik. 
Někomu to stačí, já miluju ptačí křik. 
Doufám dál, ten zpěv zazní z bran
Dokořán v kdy složí zbraň 
Zimní království 

Cestou únavnou jít a vrátit Máj 
mluvit s královnou: "Řekni, kde je Káj?" 
Zlomit písničkou sněhový ten kraj 
jsem tou holčičkou; nevím, kde je Káj. 
Nevím, kde je Káj! 
Nevím, kde je Káj! 
Nevím, kde je Káj!