1. Přinesl jsem z dálky trochu kytek, trávy, jak ve městě říkáte, v láhvi, cos mi dala, rosy zbytek, a trochu tepla, které zbylo v kabátě. R: Poznávám tě podle hlasu, mám teď nějak spousty času, mám chuť znovu žít, u záhybů tvýho těla, to jsi možná nevěděla, bylo mi líp. 2. Na kraji víček tvýho moře slzí, ležím a dotýkám se řas, záchranný člun pro nás do tmy mizí, maják tvých očí po milování zhas. R: 3. Připadáš mi jak z jinýho světa, tichá, když z oblaků padáme, tahle doba dravců za dvě léta, odletí a pak se na zemi potkáme.