1. My děti slunce utíkáme z města jak pro čerstvý chléb z voňavého těsta za vzduchem, za vodou, pak ve stínu lesa jen tak bez nároků začínáme žít R: Když je doba dlouhá, doba návratů pak nás vítr svléká z módních kabátů oheň smutky pálí, dým je naděje od pátku do pozdní neděle 2. Sluneční údolí pozná naše kroky na Výhni spousty chat, bez vody potoky do hlubin pralesů schováme svý touhy jen tak bez nároků chceme tři dny žít R: Když je doba... 3. My děti slunce utíkáme z domů k loukám, co svítí a do starých lomů pro blázny tuláky nechte trochu místa jen tak bez nároků chceme spolu žít