Rána v trávě

Žalman

R: Každý ráno boty zouval, orosil si nohy v trávě,
   že se lidi mají rádi, doufal, a procitli právě.
   Každy ráno dlouze zíval, utřel čelo do rukávu,
   a při chůzi tělem sem-tam kýval, před sebou sta sáhů.
1. Poznal Moravěnku krásnou
   a vínečko ze zlata,
   v Čechách slávu muzikantů
   umazanou od bláta.
R:

2. Toužil najít studánečku
   a do ní se podívat,
   by mu řekla: proč, holečku,
   musíš světem chodívat.

3. Studánečka promluvila:
   to ses' musel nachodit,
   abych já ti pravdu řekla,
   měl ses' jindy narodit.
R: + [: před sebou sta sáhů ... :]