R: Každý ráno boty zouval, orosil si nohy v trávě, že se lidi mají rádi, doufal, a procitli právě. Každy ráno dlouze zíval, utřel čelo do rukávu, a při chůzi tělem sem-tam kýval, před sebou sta sáhů. 1. Poznal Moravěnku krásnou a vínečko ze zlata, v Čechách slávu muzikantů umazanou od bláta. R: 2. Toužil najít studánečku a do ní se podívat, by mu řekla: proč, holečku, musíš světem chodívat. 3. Studánečka promluvila: to ses' musel nachodit, abych já ti pravdu řekla, měl ses' jindy narodit. R: + [: před sebou sta sáhů ... :]