Už dávno jsme se nesešli a oheň zmoklej je nepodali pravici na konci závěje tváře máme rozorané jako pole, kam zavane vítr z kempů čistou vodu jsme vyměnili za víno včera vodku za tuzemskej rum promineme i ledacos špatnýho dneska máme patent na rozum R: Zmoklej oheň čeká v údolí jako věrnej pes nám níže postaveným stačí tichej les propálenej spacák a pár věrnejch očí Už dávno jsme se nesešli, vlez do nás ovčí mor kamarádství nastavil svou nohu semafor ten semafor, který dával volno vlakům, kde byl nával drsnejch hochů lůžko z trávy a hvězdnej biják nad hlavou stisky rukou bez úplatků v dlaních tuláci, ty pomazaný nebudou svět kolem nich totiž hrozně zpych R: Už dávno jsme se nesešli, kolem je dřeva dost ohniště čeká tiše, je nepozvanej host tváře máme rozorané jako sloky neohrané starých songů v dálce sbíhající se koleje je náš osud, kterej prstem kýv ruce máme zatím ještě svoje zmoklej oheň vzkřísí jako dřív R: