1. Bláhová, zmámená rytířem erbu s lilií, lásku tvou skrýt mohou teď šaty, co však za pár dní, a hřích, ten se vymítá pranýřem, kládou na nohou, déšť a sníh chátra uvítá - to Kristus brečí nad ubohou, zmáčená, ztrápená, vyhnaná od klášterních bran, stojíš jako puklej džbán a nebesa jsou dokořán. R: Hříchem lásku zvou a plivnou, když je poprosíš, září býk a štír, možná, že hvězd se doprosíš, hříšnou lásku svou v horečkách stěží donosíš, září býk a štír, vedou tě cestou do polí. 2. Život v ní zkamení a rosa už ji nestudí, anděl s ní v trávě spí a sotva už ji probudí, lásko má, místo znám, kde vyrostlo pět lilií, nebesům moh' se rovnat svět, květy to místo zakryjí. R: