1. Když máš mysl černou a přestáváš brát a chtěl bys jít dolů a víc s tebou nechce nikdo hrát, když plány se bortí jak z dvou karet dům, zas dál život běží, ty víc nevěříš svým snům. R: Báječný snílků král zůstává, ve snech bláznivých hráčů veselých zpívá dál. R: 2. Až tvý sny se splní, tak snad budeš král a tvůj věnec z trní se v korunu změní, dál bys hrál, tak kráčej svou cestou, ač chtěl bys už spát, zas vzpomínky bolí a nezbejvá nic, jenom hrát. R: R: R: R: R: