1. Je tu předěl a je na nás dobře znát,
kdo jen pravdu má,
kdo postavil tu zeď, měl styl,
roste výš, dál zůstává.
2. Mohlas' čekat: tohle musí přijít zas,
zkusíme to snad,
smažem všechno, život nám začíná,
[: jako dřív, jak dřív jedem dál. :]
R: Já nechci vstávat do tvých dní,
dál hrát jen hru tvou,
chci smát se, řvát a nálady zlý
nechám za zdí, tak dík, budu sám.
3. Tvejch pár tejdnů jinde moudrej čas
rychle urovná,
teď kdekdo hází kamení,
[: tak to vzdávám, vzdávám, to už znám. :]
R:
R: + nechám za zdí, tak dík, budu sám,
nechám za zdí, tak dík, budu sám,
nechám za zdí, tak dík, budu sám ...
