Boží pláč

Devítka

capo II

1. Řekni mi lásko, řekni mi řekni, jak se hledá víra v kamení,
   řekni mi pýcho, řekni mi řekni, proč se tlačíš o pohlazení.

*. Řekni mi chlapče, proč je škoda chodit spát,
   povídej flámo, co se všechno může stát,
   statečným.

R: Co holou rukou z čela mraků stíraj kapky deště,
     možná boží pláč, 
     co slyším zase jednou tančit po střechách.
     Vítr do plachet bludnejch vraků ještě nepřestal vát
     a já počítám,
     co mě to jednou bude stát.

2. Napiš mi synku, napiš mi napiš  první slůvka nenarozených,
   mou první šminku, můj první halíř dej mi táto, až mi vezmou smích.

*. Vrať mi mý dětství mámo až se začnu ptát,
   kdo za to může, že už neumím si hrát,
   jen vzpomínat.

R: Tak zatím rukou z čela mraků stírám kapky deště,
   možná boží pláč, 
   co slyším zase jednou tančit po střechách.
   Vítr do plachet bludnejch vraků ještě nepřestal vát
   a já počítám,
   co mě to stálo tentokrát.

3. Vzpomeň si na mně, vzpomeň si vzpomeň až ti bude chybět básnička,
   doleť si pro mě, doleť si doleť špíno osude, já věčná v písničkách.

*. Budu ti barvit tvoje plány podle svých
   a zpívat slova chlapů nepochopených
   a vzpomínat.

R: A budu stírat z čela mraků rukou kapky deště,
   možná boží pláč, 
   co slyším zase jednou tančit po střechách.
   Vítr do plachet bludnejch vraků ještě nepřestal vát,
   ještě nepřestal vát,
   ještě nepřestal vát.