Cesty za duhou

Devítka

1. Cesty za duhou zůstaly v nás,
   i když už nechodíme bosí,
   maják na obzoru nezhasnul čas
   a v koutku duše o život prosí
   a čeká, až ho vzbudí jiná doba, jinej svět,
   to lepší v nás.

2. Bláhovou vírou, že zboří svět,
   někdy nám srdce dokáže bít,
   to třeba k ránu, kdy stačí pár vět,
   kdy dávno nevadí, že není co pít,
   někdy nám v očích svítí láska, i když ji ředí sobectví,
   je to jen v nás.
R: Dej mi ruku, mý štěstí, vždyť hledat zem,
   kde nám žít nic nebrání,
   to se stokrát prožít dá, a každý léto znovu a zas
   krajinou polí uhání
   divokej vítr, co přináší písně z hor.

3. V doteku očí pár perliček slz,
   to není smutek, to vítr sem svál
   úsměvy přátel a dětský sny,
   jiskry všech ohňů, kde člověk kdy hrál,
   proudy řek sílí z jarního tání tak, jako naše svědomí,
   to lepší v nás.
R:

4. Opři se, lásko, a chvilku mě hřej,
   někdy se ztrácím v tom, co v sobě mám,
   pýcha a strach a špína zlejch let
   v srdci mi stojí jak pohanskej chrám,
   jak hvězdný dráhy našich osudů se někde v dálce klikatí
   [: to lepší v nás ... :]