Mezi řádky

Devítka

capo IV

1. Mezi řádky starých dopisů
   stopy po tvých slzách,
   jsou dávno studený a já mám strach,
   že mi tě připomenou víc než bych chtěl,
   tak si je prohlížím a stírám z nich prach
   a mezi prsty pouštím slova dávno ztracený.

   A noc mi padá do dlaní
   jak unavená černá vrána,
   do strun píšu vyznání,
   že chtěl bych zapomenout na všechny ty rána,
   co tolik bolely.

R: Dříve než by se snad mohlo zdát,
   vlak prstů do svítání
   po kolejích strun snad dorazí
   a ráno odplaví ty chvíle
   ty roky dlouhých mlčení.

2. Jsme starší o pár roků hledání
   a chudší o spousty nocí,
   oba jsme změnili se mnohem víc
   než je v těch dopisech než chcem si říct
   a mezi námi rostou kilometry tratí,
   nikdy se nesejdou nikdy se nespojí.

   Já hvězdnej rytíř tvojich snů
   mám koně kulhavý,
   bylo by škoda kazit těch pár snů
   a zpátky volat noci toulavý,
   co jsou už dávno pryč.

R: Dříve než by se ...