capo IV 1. Mezi řádky starých dopisů stopy po tvých slzách, jsou dávno studený a já mám strach, že mi tě připomenou víc než bych chtěl, tak si je prohlížím a stírám z nich prach a mezi prsty pouštím slova dávno ztracený. A noc mi padá do dlaní jak unavená černá vrána, do strun píšu vyznání, že chtěl bych zapomenout na všechny ty rána, co tolik bolely. R: Dříve než by se snad mohlo zdát, vlak prstů do svítání po kolejích strun snad dorazí a ráno odplaví ty chvíle ty roky dlouhých mlčení. 2. Jsme starší o pár roků hledání a chudší o spousty nocí, oba jsme změnili se mnohem víc než je v těch dopisech než chcem si říct a mezi námi rostou kilometry tratí, nikdy se nesejdou nikdy se nespojí. Já hvězdnej rytíř tvojich snů mám koně kulhavý, bylo by škoda kazit těch pár snů a zpátky volat noci toulavý, co jsou už dávno pryč. R: Dříve než by se ...