Schody

Devítka

1. Kdekdo o pravdě zpívá, a z koutku úst
   mu pomalu uniká lež,
   falešná hra na čistý tóny a ve hře pár falešnejch es,
   a jinej muziku vláčí jak markytánku
   vzadu za vozem, za slávou dál,
   jen pro ten dnešní den, jen pro jeden bál.
R: A já nejsem snad sám, kdo hledá klíče k těm dveřím,
   co se otevřou, až začnem hrát
   tak, jak zobák nám narost', jak kdo čemu věří.

2. Někde na schodech do nebe sedí ta parta,
   popíjí a začne hrát
   vždycky, když pozemská hvězdička ohlásí pád,
   potom muzika krásná, až tají se dech,
   po letech zazní zas tmou,
   z pásku zašumí, a divná tíha jde do kolenou.
R:
R:
R: A já nejsem snad sám, kdo hledá klíče k těm dveřím,
   co se otevřou, až začnem hrát
   tak, jak zobák nám narost' ...