*: Toťkaj kdysi lezu na žebř, že si zdělám neco z húry,
vrzly panty, čučím do tmy, všady herberk, prach a můry,
baže to, co sem tam hledál, to sem aj tak nenašel,
však proč o tom vlastně mluvím - poslúchajte po našém.
1. Moja, jak mňa uslyšela, že tam s čímsi štabarcuju,
chytla za žebř, hukla na mne, ať tam hore vygruntuju,
a když moja neco řekne, tož to hneďkaj mosí byt,
na tej naší húře budu moset všecko ukludit.
2. Tož sa beru z húry dúle, chcu do kolně pro metlu,
vtom na žebřu róchla šprušla, hňápnu zrovna na hubu,
včíl u špóra v gypsu sedím a ruku mám jak tlapa,
slyším, jak si moja brble: pak k nečemu pusť chlapa.
*: Nemožu hneď po ní béknút, sanicu mi drží gyps,
enom mávnu zdravú rukú, nebudu ju přeca bit,
šak když to vezmu z druhéj strany, vlastně jsem si dycky přál,
ať po čuni dostává ten, kdo ten svinčík nadělál.
*: Toťkáj kdysi lezu na žebř ...
