*: Smutné moje hory, smutné moje lesy, a v těch smutných horách těžké kameně, neuvidíš slunko, ztratilo sa kdesi, z kopců vyvěrajú mrtvé prameně. *: Od Vsetína hore idú černé mraky, všude slyšet ticho jako v kostele, nebylo veselo, co kdo pamatuje, nebylo už u nás dlúho vesele. 1. Naco ste ňa, mamko, k světu vychovala, naco ste ně prala bílé košule, od vašeho stolu verbíři ňa berú, inde budu ráno stávat z postele. 2. Nacos', moja milá, za mnú chodívala, těžko je mi naráz, těžko po těle, včera sem byl křtěný, dneska odvedený, nebudem už spolu stávat z postele. 3. Naco bych sa měla točit bez muziky, to sa inde mosí tanec udělat, aby vojna byla pro ty, co sa bijú, abych nemosela sama usínat ...