Píseň fotbalového soudce

Ivan Mládek

Celý život běhám za mičudou kulatou,
nakopnout ji nemůžu svou nohou chlupatou.
Černé triko právo k tomu totiž nedává,
sudí jen si rukama nad hlavou zamává.

R1: Malý vápno, velký vápno, já se ulítám,
    má to vůbec ňákou cenu, často přemítám.
    Malý vápno, velký vápno, nejsem oblíben,
    z baráku ven můžu někdy ve škrabošce jen.
    Primadóna kopne vedle, následky to nemívá,
    já, když písknu vedle, letí na mě láhev od píva.
    Malý vápno, velký vápno, já se ulítám,
    má to vůbec ňákou cenu, často přemítám.

Dech se krátí, nohy slábnou, ztrácím odvahu,
zkrátka jde to se mnou, jak se říká "ze svahu".
Manželka mě neuznává ani maličko,
neřekne mi jinak, nežli "ty má mrkvičko!"

R2: Malý vápno, velký vápno, měl jsem jednou sen,
    jak mě lidé na ramenou vynášeli ven.
    Malý vápno, velký vápno, stačili mi jen,
    tři penalty na hosty a byl jsem oblíben.
    O takovou oblibu však žádný sudí nestojí,
    lepší zranění od lahve, to se záhy zahojí..
    Malý vápno, velký vápno, stejně je to fajn,
    začít znovu, zas bych běhal podél bílých lajn.

Primadóna kopne vedle, následky to nemívá,
já, když písknu vedle, letí na mě láhev od píva.
Malý vápno, velký vápno, stejně je to fajn,
začít znovu, zas bych běhal podél bílých lajn.