*: S přihlédnutím k hledisku obecného přehledu v agitačním středisku uved' jsem se do sedu poté, co na předtisku zván jsem byl na besedu. 1. První mluvil ekonom, eko-, eko-, ekonom, a hned o tom, o onom, o tom, o onom, vyjevil nám prognózy, čímž nás probral z hypnózy, zvýšil neurózy. R: Měl fakt vo tom ponětí, když řek', že kousek po kousku snad na přelomu století se přiblížíme Rakousku, chceme-li však mít tu šanci vzdálenosti zkracovat, tak prý všichni zaměstnanci museli by pracovat, pracovat, pracovat. R: Ekonomicky být silní, to by se to zpívalo, měnu mít konvertibilní - taky prý to bývalo, než koruna získá tvrdost, můžeme i skrachovat, aspoň, prosím, vlastní hrdost, tu si zkusme zachovat, zachovat, zachovat. 2. Pak vystoupil učitel, uči-, uči-, učitel, řek', že je to na pytel, všechno na pytel, škola hrou že stále je, jenže vony galeje, až jeden zakleje. R: Pan Jan Amos Komenský snad tloukl by se do hlavy, kdyby československý zřel model školské soustavy, na štíru jsme s morálkou a stud nám hlavu nesklání, když s přímluvou či obálkou jdem vstříc právu na vzdělání, vzdělání, vzdělání. R: Pak najednou čtem Memento a odpovědní diví se: drogy, punk, a nejen to, i charaktery křiví se, tak co s tou naší mládeží, prý nemá úctu k šedinám, nechce takhle dále žít, jednou skládat účty dějinám, 3. Pak promluvil sportovec, sporto-, sporto-, sportovec, bedna, atlet, svalovec, atlet, svalovec, vyprávěl, jak polyká léta anabolika, zatím že je to klika. R: Pak mluvil vo svým rekordu tam na posledním mítinku, jak moh' přijet ve Fordu, však seděl v něm jen chvilinku, v té pozornosti sponzora teď bez dlouhých cavyků už jezdí jeden seshora, a všechno má svou logiku, logiku, logiku. R: Dřív čutalo se na pláccích a každý smál se dopingu, dnes v podpultových teplácích se věnujeme joggingu, v zdravém těle zdravý duch, to vztah je přímo úměrný, však ví každý lapiduch, jak klesá náš věk průměrný, průměrný, podměrný. 4. A nakonec ekolog, eko-, eko-, ekolog přednesl jen nekorolog, nekro-, nekrolog, že je v zájmu popředí to životní prostředí, dneska každý dobře ví. R: Nejstrašnějším zločinem je možná vražde úkladná, ale jakýmpak je počinem ta hrozná halda u Kladna, v ní kyanidy na hraní a jed se vtírá do kůže a otrávení havrani, a nikdo za nic nemůže, nemůže, nemůže. R: A emise a eroze a ryby břichem nahoru a už i díry v obloze, jsme trosečníci na voru, v zájmu čeho devastace zvládli jsme i bez plánu, Země poslední je štace, snad hůl nad ní nezlámu, nezlámu, nezlámu. *: Nějak nás rozbolela hlava tam na tý křižovatce dějin, přednost se, hochu, dává zprava, jenomže ne beznaději, ať jsi Čech anebo Slovák, ať nás víra jako plovák odvraťme rozumem a moudrostí, ne neumem a slabostí ve jménu příštích radostí ...