Soudili se

Ivo Jahelka

1. Soudili se, soudili se dva sousedi o hranice,
   o hranice, starou slívu, o kus meze, o smrad z chlívu.
   Byl to spor urputnej, pět let se táhnul,
   pět let se táhnul, pět let se táhnul,
   jeden na druhýho i ruku vztáhnul,
   i ruku vztáhnul, i ruku vztáhnul.
R: Nenávist každá, ta pomine, pomine,
   všechno se srovná, jen oni ne, oni ne.

2. Soudili se, soudili se rozvedení o svý jmění,
   o svý jmění, o portmonky, o kastróly, o potomky.
   Byl to spor urputnej [: s křikem a pláčem :],
   s křikem a pláčem,
   ó, jak si překrásně [: po krku skáčem :],
   po krku skáčem.
R:

3. Soudili se, soudili se sourozenci mezi věnci,
   mezi věnci, pozůstalí, kdo co zdědí, kdo co sbalí.
   Byl to spor urputnej, [: bez slitování :],
   bez slitování,
   byl na hrobě plevel a [: devátý stání :],
   devátý stání.
R:

4. Soudíme se, soudíme se lidi s lidma, kdo víc snese,
   kdo víc snese, kdo se nedá, jen těžko se pravda hledá.
   Je to spor urputnej, [: s sebou nás vláčí :],
   s sebou nás vláčí.
   Může to k smíchu bejt, [: nebo spíš k pláči :],
   nebo spíš k pláči.
R: Nenávist každá, ta pomine, pomine,
   všechno se srovná, jen lidi ne, lidi ne.
*: Svou pravdu máš, já mám zase jinou,
   možná se sejdou a možná se minou.
   Já vím, tenhle svět snad jednu vadu má,
   že každý z nás jen tu svou pravdu má.
   Soudíme se ...