Vídeňské valčíky

Ivo Jahelka

1. Před bankou je pranice: otevřeli hranice,
   každý během chvilinky chtěl by měnit šilinky,
   a tak kousek po kousku posouvám se k Rakousku
   a až přejdu halu tu, sevřu tvrdou valutu.
   Zíráme jak balíci, celník, úsměv na líci,
   bez celního hororu závoru zved' nahoru,
   jakpak je ti, Rakousko, říkali nám, že ouzko,
   Rudé právo s ozvěnou, žasnu nad tou proměnou.
R: Vídeňské valčíky, káva a schnitzel,
   podívej se, mámo, já bych se picl,
   k srovnání měli jsme jediné hledisko:
   Jednotu, Prior a nákupní středisko,
   v bance se s lamentem díváme přes kasu:
   za stovku s Klementem daj' dvacet šilasů,
   národe, tys dopad', ještě že listopad
   rozehnal kašpary, šašky a maškary.

2. Jako správný Čecháček řízek mám a špekáček,
   s trikolórou u límce na Mexikoplatz kulím se,
   div, že sebou nesek' jsem před vobchodem se sexem,
   vedle zase Hi-Fi je, všechno pro mě sci-fi je.
   Díky, pane Wranitzky, už nemyslím stranicky,
   nejsem z toho v kondici, veni, vidi, non vici,
   revoluce pokojná, svoboděnka opojná,
   zas po světě s kufrem jdu, zatím jen na čumendu.
R: Vídeňské valčíky, káva a schnitzel,
   už jsme zas v Bystřici, já bych se picl,
   k srovnání máme teď i jiná hlediska,
   než Jednoty, Priory a nákupní střediska,
   s chutí a talentem rychle se postoupí
   a stovky s Klementem, ty přijdou do stoupy,
   ať žije listopad, pravda a jistota,
   už nikdy kašpary, šašky a maškary!