Těšínská

Jaromír Nohavica

1. Kdybych se narodil před sto lety v tomhle městě,
   u Larischů na zahradě trhal bych květy své nevěstě,
   moje nevěsta by byla dcera ševcova
   z domu Kamiňskich odněkud ze Lvova,
   kochal bym ja i pieščil, chyba lat dwieščie.

2. Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna,
   nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona,
   mluvila by polsky a trochu česky,
   pár slov německy, a smála by se hezky,
   jednou za sto let zázrak se koná, zázrak se koná.

3. Kdybych se narodil před sto lety, byl bych vazačem knih,
   u Prohazků dělal bych od pěti do pěti a sedm zlatek za to bral 
   měl bych krásnou ženu a tři děti,
   zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti,
   celý dlouhý život před sebou, celé krásné dvacáté století.

4. Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době,
   u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko, tobě,
   tramvaj by jezdila přes řeku nahoru,
   slunce by zvedalo hraniční závoru
   a z oken voněl by sváteční oběd.

5. Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká,
   bylo by léto tisíc devět set deset, za domem by tekla řeka,
   vidím to jako dnes: šťastného sebe,
   ženu a děti a těšínské nebe,
   ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká,
   na na na ...