Šípková Růženka

Jiří Korn

1. V jednom chudém království
   je to dávno prý
   tak pradávno
   žil starý dobrý král.
   
   Neměl velké bohatství,
   přesto jedenkrát,
   když přilít čáp,
   tak uspořádal bál.
   
R. Sám sezval příbuzné, na jednu zapomněl
   a tak když ve dveřích stála tam pak
   zbled a pryč je smích
   jak stín zbled král a pryč je smích.
   
2. Nálada je povadlá
   jako růže květ
   když přejde mráz
   a z kolébky jde pláč.
   
   Nepozvaná příbuzná
   rychle přiskočí
   šátkem otirá
   slzy královské.
   
R. Šípkovou Růženkou tvé dítě nazývám
   a věz za šestnáct let přijde k vám kněz
   pro ni růže dát.
   Jak stín zbled král a pryč je smích.
   Jak stín zbled král a pryč je smích.
   
3. Šestnáct roků střeží král
   svou Růženku
   jak diamant
   jak oko v hlavě své.

   Až v předvečer výročí
   děvče objeví
   kdesi v zahradě
   pár keřů růžových.
   
R. Růženka šípková tu růži přivoní
   a trn si do prstu vbodne a spí
   spánkem stoletým.
   Á-á á-á-a-á-a-áá.
   Á-á á-á-a-á-a-áá.