Tam u dvou cest šumí hvozd, voní klest, tam i já chci tě lásko vést. Tam u dvou klád, tam je laň, chodí spát, tam i já s tebou půjdu rád. Na návrší vrchovatém blankyt s hůry chci ti snést s přísahou a s vším. Staneš se mým slunovratem v trávě, v trávě u dvou cest já chci být tím tvým. Tam u dvou cest, tam prý prach padá z hvězd, tam mi snáz hlavu můžeš splést. Tam u dvou bran, do dvou snů, do dvou rán, smím těch rtů přitisknout jak džbán. Staneš se mou forsytií, v trávě, v trávě budeš kvést, den mi zrůžoví. Snad nám zatím nepokryjí louku, louku u dvou cest dálnicí, kdo ví.