Tu zlou story, co zazpívám, mi říkal kamarád, já mu nevěřil ani podruhé, ale může se to stát. Na samotě v horách žili táta a syn osmnáct let v míru, než barvou jeřabin vyrudla krví zem a v jeden den se život zastavil, život pro oba, žádná náhoda, jen stín stromů je skryl. Smíření navěky a bohům do oken zabušili najednou a kdo byl spokojen? Ďábel, ďábel, hó, hó ... Tak jednou koně osedlal a do města se hnal, tam koupil sůl a v salónu si jednu režnou dal. Byla tam ženská, co mu hlavu zmámila, že pojede do hor s ním mu tenkrát slíbila. Vyrudla krví zem ... Pak syn to poznal na kůži, jak chutná žárlivost, až jeden den mu povídá, mám toho, táto, dost. Zezadu vystřelil a snad by ještě žil, jenže on žhavou hlaveň k spánku přiložil. Vyrudla krví zem ...