Už se vracím do vinic pod Pálavou, smutek ztrácím, den je malou oslavou, v duši mír i ostny bodláků, ve čtyři ráno kouká slunce do mraků. A to mám rád, když se noci mění v den vlhkou hlínu a kříž za Mikulovem. Můžu stát a křídla roztáhnout, zavřít oči, možná letět, možná plout. R: A tak vítám léto, je tak blízko nás, další nádherný lé-to je blízko mě i Vás. Už s vracím a jdu horou vysokou ke svým štacím, letí kachny oblohou, k jezerům, kde hoří láskou pár, a nebo k ohni, kde kluci mlátí do kytar. Malíř den počkal na vítr co vál a Liščí kopec už líp nenamaloval, je tolik krás, co nejdou obejmout, zavřu oči, můžu letět, můžu plout.