Srdce jako kámen

Karel Gott

Spíš, ty krásně v písku spíš,
víš, co můžeš, víš, co smíš,
tak já si sám lehám kousek níž.

Ty spíš, a já tvůj spánek sním,
že spíš ráda, jsem si všim,
a žasnu zas, jak tu ztrácím čas.

R: Srdce jako kámen, ležíš si tu, koukám,
   podobná loukám, pohozený květ.
   Srdce jako kámen, ruce jako závěj,
   ne, nevyprávěj, že ty jsi můj svět!

Spíš a pláž je stále táž,
už písku mám až - až,
to krásně vypadá víkend náš!

Spíš a já tě žádám: vstaň,
máš pod hlavou mou dlaň,
spíš krásně, leč mne už zmáhá křeč.

R: Srdce jako kámen...

R: Srdce jako kámen...