Ocelárna

Karel Kryl

1. Mrtvou a živou míchám vodu do vín,
   napolo bdělý, spící ve stoje,
   na stole lživou uniformu novin
   a stěnu cely ve zdi pokoje.

2. Zas budík zvoní do nočního jitra
   a znovu plane hořák vařiče,
   dnes jako loni, včera jako zítra,
   čas věty plané vplétá do biče.
R: Na ostří nože, rezavé a tupé,
   zavěsí změny lichá sobota,
   stelu si lože v dospávárně kupé,
   noc ranní směny v šeru života.

3. Na okna vlaku kapky deště krápou,
   jako když sprcha kape do vany,
   v štruksovém saku nevolníci chrápou
   a život prchá - rezignovaný.

4. Železným dechem nadcházejí rána,
   bolavá hlava hledá samotu,
   struskou a plechem zívající brána,
   a pak už žhavá ocel v šamotu.
R: Na věšák šatny, zrezivělý prachem,
   zavěsí změny lichá sobota,
   mastný a matný, přidušený pachem,
   čas ranní směny v šedi života.

5. Hlt bryndy z žita, kterou úsvit prošil
   vyrudlou šedí škváry vyčpělé,
   sůl potu, vrytá do flanelu košil,
   škrábe a svědí, svědí po těle.

6. Kručení břicha z předražené láce
   přehluší vytí sirén fabriky,
   sobota lichá v heroizmu práce,
   jdem domů, sytí z levného pití,
   šťastni až k zblití - čísla z matriky.