Sametové jaro

Karel Kryl

1. Je jaro,větry vanou od jihu do cely,
   sbohem či nashledanou, obecné veselí,
   [: jsou stromy plné mízy a někdo jiný sklízí
      to, co jsme zaseli, to, co jsme zaseli. :]

2. Ačkoli dozvonilo poslední zvonění,
   přec v duši temno zbylo a v srdci vězení,
   [: po vinných ani slechu, a jiným ku prospěchu
     jsou naši ranění, jsou naši ranění. :]

3. Je jaro, ledy plovou s narkózou do žíly
   a s maskou sametovou jde ústup zdvořilý
   [: a na mohyle něhy mráz uhrabává sněhy,
     jež zimu přežily, jež zimu přežily. :]