Žalm 71.

Karel Kryl

1. Tři černí mravenci topí se v slze srny,
   nápisy na věnci a na koruně trny,
   padáme pod tíží a snažíme se dolézt,
R: Nebe je růžové, po cestě křížové
   snad konečně spočinem jak pšenice v klásku,
   spočinem bez hněvu, přirostlí ke dřevu,
   vždyť nejtěžším zločinem je hlásati lásku.

2. Vezem se v kočáře, ve kterém přežijeme,
   s obrazem mocnáře, kterého milujeme,
   plačíce pro mladost jsme staří, bohudíky,
   řvem Ódu na radost, že nejsme mučedníky.
R:

3. Dozněla Devátá a končí komedie,
   namísto Piláta svět si dnes ruce myje,
   sám kříž si zhotoví a sám si hřeby ková
   a král je křížový, hraje se Osudová.