capo II 1. Byla jednou jedna jehla a pak taky bílá nit. Jehla se však ani nehla, když s ní ta nit chtěla šít. Co se s ní nit nahádala, co s ní chudák zažila, jehla se s ní nepárala, vždy se někam zašila. 2. Tak se jednou opět stalo, že jehla nit namíchla, když se k šití schylovalo, tak to prostě zapíchla, a tak ani nepostřehla, že jí řekla bílá nit, že je zlá a tupá jehla a že hodlá odejít. 3. Jak nit řekla, tak se stalo, bez hádek se obešla, nic ji k jehle nevázalo, rozloučila se a šla. Byla by mě překvapila, kdyby byla nezdrhla, stejně by nic neušila, i kdyby se přetrhla!