Na kraji sedí panenka, malá očka plná jasu. Vítr ji zebe, místo šatů mikroten sáček kolem pasu. Na kraji nebe sedí a vidí zas tu malou benzínovou pumpu, tam byla doma, jak jen vrátit čas, chtěla by zpátky mezi bonboniéru a levný film. Mezi bonboniéru a levný film. Na kraji nebe sedí panenka, myslí na kamarády z plyše, na pejska z regálu, co v autě za zadním sklem umí kývat hlavou tak tiše. Na kraji nebe sedí panenka, myslí na auto plné lidí, jak brali plnou a cizí řečí mluvili, cizí cigarety kouřili. Bylo jí dobře, smutná nebyla, Bylo jí dobře, smutná nebyla. Té noci přijeli ohniví koně, v sedlech plameny a za chvíli všechno navždy bylo jen pro ně. Té noci přijeli ohniví koně, v sedlech plameny a za chvíli všechno bylo jen pro ně. Na kraji nebe sedí panenka a nepřestává doufat a z výšky jak tam sedí malinká vidí široké lány poupat. Rostou si tam, kde byla ta benzínka, vítr je nechce přestat houpat a teď řekněte upřímně komu by z kraje nebe se nechtělo nebe se nechtělo domů mezi bonboniéru a levný film, mezi bonboniéru a levný film.