Gobelin

Klíč

1. Z cimbuří zněl můj táhlý tón,
   když můj pán slavně z bran vyjel ven,
   ta trubka či trouba, to jsem já, ne on,
   vždyť on na hon vyrazil si jen.

2. Když na trofej číhal v doubravě,
   kolem toulavý trubadúr šel,
   měl pod paží loutnu, kuklu na hlavě,
   a můj hlas pěkně v ústrety mu zněl.
R1: Něžně v komnatách dámy ho vítaly,
    aby na sladkou loutnu jim hrál,
    spolu gobelin tkali, můj pán, ten lovil dál,
    kluk-vykuk v kukle se jen smál.
*: Truvéra loutna sladká jsem,
   trouba hlásná, ta netuší nic,
   že můj pán té dámě zlíbal roucha lem,
   je pravdy jenom polovic.
*: Spíš než šíp z toulce toulavá
   píseň ze srdce zasáhne laň,
   ten, kdo ví, jak tkát, nit s nití protkává,
   útok je nebezpečná zbraň.
R2: A že láska i les mají temný klín,
    je tu paroží, truvér i laň,
    a tak bude ten gobelin navždy zdobit síň,
    výjev či historická daň,
R3: Dam dava dam ...
R2: + pojď, popatř a pomodli se zaň ...