Ráno, lidé se scházejí kostelník odzvonil a čas mě dohonil srazil mě k zemi o co prý jde mi se ptal až moc zvědavě... Už ví to jsem prozrazen je mi to líto prchám z města ven lidé smáli se pokud dá-li se to tak říct a věř mi že dá Den se mění v noc a tak volám, volám o pomoc nikdo však nejde snad mě to přejde čert to vem hlavně, že jsem A večer šel za mnou ňákej stín kostelník zvonil zas a já dobře vím že ten kdo uteče když hrnek přeteče vyhraje jo a vo tom to je! R: Divný, že jsem zase sám je mi divný jen že jsem tak oblíben divný, že jsem zase sám je mi divný jen R: Divný...