Hobo

Magison

Ten chlap, co tu včera z vlaku spad' měl jenom vošoupaný džíny
říkal, že nemá ani flok a že už nemůže jet dál
už je to skoro deset let, co po světě ho vodí šíny
že už se sedm nocí v suchu nevyspal

Měl tváře celý od sazí, jak jeho vlak tunely míjel
a v očích trochu divnej lesk, když zazněl od nádraží zvon
měl ruce od oleje, když nožem starej chleba krájel
a jeho harmonika nakřápnutej tón

Byl to hobo
chlap, co nemusí v teple spát

Dal jsem mu deku na spaní a přidal fazole a kávu
řek jsem, že jestli bude chtít, nechám ho na zápraží spát
s úlevou poděkoval a pak se vytratil až k ránu
když v kopci za nádražím začal expres řvát

Byl to hobo...