Jak dotek stínů, jak šepot ve tmě, jak ticho na schodech. Zvolna se vtíráš a za zády cítím tvý kroky a tvůj dech. I říše stoletý v troskách padnou když vcházíš mezi nás. V tvých dlaních růže vadnou, jako když dýchne mráz. Jsi tajemná a vcházíš když usínám a potom koukáš, koukáš do mejch snů, tak nestydatě koukáš. Nemáš jméno a nemáš tvář, jen tvůj dech ten cítím na svejch tvářích a ústech, už se mě dotýkáš, už mě svlékáš z mejch pocitů a myšlenek donaha, Jsi touha co se vkrádá jen tak nesměle a potichu, jsi všechno špatný ve mě, jsi už ve mě, moje touha po hříchu. (:Jak dotek stínů, jak šepot ve tmě, jak ticho na schodech. Zvolna se vtíráš a za zády cítím tvý kroky a tvůj dech.:)