Tak zase krajinou táhnou vozy jak za starejch časů Koně a kovaný kola, slyšet je pár hrubých hlasů. Řinčení na cestách prašných, okolo tráva a trní Kočí má cejch rytej sluncem, kopyta zvoní. Práskni do koní. Večer se do kraje vkrádá, předák jen zavelí stát Rady a rozkazy dává teď vozy do kruhu dát. Oheň pak zaplane nocí, vášní a touhami třemi Písničky divokých srdcí, víno a ženy. R: Jsou jako ptáci, volnost a dálky, otěže v pěsti Jsou jako ptáci, na vozech s plachtou, cikánský štěstí. Srdce divoký jak divoký koně, nemají nikde stání Pod žhavým sluncem tváře snědý a v noci zas Divoký holky, divoký milování. Pijou a zpívají nocí, ve vočích mají psáno Každej si bere, co chce, usínat budou až ráno. Když první paprsky slunce poruší kruh a v něm stín Vozy pak mizí v dálkách, já závidím. R: