V příboji bárka ve snech se ztrácí, večerem každým vyplouvá S kormidlem muž má šedivé vlasy a duši těžkou z olova. A do vln sítě vytáhnout znovu, snad možná přijde jedna z těch chvil Ucítil tíhu jak těžkého kovu a bojovat s ní do posledních sil. Nad mořem vítr se zdvihá, nad mořem z mraků burácí Majákům nese zprávu a zpívá, pane Hemingway vaše bárka se nevrací. Na břehu čeká snad tisíce stínů, to z vašich představ vzkříšených Mrtvé je moře, jak duše starce, tonoucí v nadějích ztracených. Karneval příběhů v myšlenkách víří, na scéně tančí bohyně Psyché Stíny se ztrácejí v blankytu rána, vychází slunce a moře je tiché. Nad mořem vítr se zdvihá, nad mořem z mraků burácí Majákům nese zprávu a zpívá, pane Hemingway vaše bárka se nevrací.