Já se toulal jako tisíckrát už předtím motýlům šel jsem k létu blahopřát. Pak jsem v trávě potkal bosou vílu letní na polštáři z modrejch kytek já ji viděl spát. Byla krásná jak svítání a já lidí jsem se ptal, proč nemluví. Víš hochu, to se někdy stává tahle dívka svět z té druhé strany zná myšlenky má propletený, je to holka bláznivá. Šílená kráska, oči bezelstný jak dítě duši čistou jako sníh má jméno láska, mezi myšlenkama bloudí nevzbudí se ze snů svých. V duši má hnutí, proč lidé jsou krutí a jejich smích studí jak sníh. Chtěla čistou lásku, teď má jen černou pásku na očích, svět se zatočí.