1. Tak zas vyjíždíme a výpadovka známá, na kterou teď myslím, je tkaničkou z bot toulavejch. Zas u okna stojíš a nemůžeš jet s náma, co maj za volantem v očích těch roztoulanejch písní 2. Už nevím, kdo z nás Ti tenkrát dal Tvé jméno, a já pokaždý si říkám, že příště zastavím. Seš bledší než dřív, o trošíčku jenom. Už se dlouhý léta známe, ale co o Tobě vlastně vůbec vím? R: Karolíno, dny jsoudlouhý, zas nástýden rozdělí, láskytajný, tajnýtouhy. Takhlenemůžeš to brát, nevíšco se může stát, Karolíno, v pondělí. 3. Tak zas vyjíždíme a výpadovka známá, na kterou právě myslím je tkaničkou, z bot toulavejch. Už vlastně patříš k námi když nemůžeš jet s náma, co maj za volantem v očích těch roztoulanejch písní cejch. R: Karolíno, dny jsou dlouhý, zas nás týden rozdělí, lásky tajný, tajný touhy. Takhle nemůžeš to brát, nevíš co se může stát, Karolíno, v pondělí. Karolíno, v pondělí.