Já z pověsti znám té, a ty varujou, že máš oči zrádný a že čarujou. A tak bitvu svádím, vím že prohranou, ty oči mě hloubkou stejně uhranou. R: Kdo s tou krásou tvou se vyrovná, když jak ohňů žár, jsi čarovná. Kdo v těch očích patra, v ten ráz oněmi, vždyť jsi čarodějkou, silou z podzemí, když zhasnu, tak blejska, mi žár zelená. Být středověk temnej, už jsi spálená. R: A tak bitvu vzdávám, jsem v moci sil zlých, a s tou čarodějkou, tančím při ohních. i že mne se stává ďáblův pomocník, ďáblův pomocník.