Před chrámem smutně stojím, svých nápadů se bojím, snad někdo zázrak udělá. To se však nezahojí, jenom tím, že se stojí a nic se pro to nedělá V září se to poprvé stává v září žere housle můj kůň. V září se moc dívek nevdává, v září svítí barevně tůň. O svatých se mi zdálo, prý jich tu zbylo málo, jednou to někdo napraví. Co bláznů se mi smálo, co bláznů se mě bálo, všichni se za čas unaví.