*. Je to tvá vina, ty jsi příčina svýho smutnění, chápej, má milá, ty jsi svítila, já měl zatmění. 1. To se někdy tak stává vítězkám zvyklejm na stupních stát, že se začnou těch, co jim netleskaj, bát. To se někdy tak stává ješitám, co jsou zvyklý jen brát Já z klidu tě krásně rozkmital rád, rád. R. Říkáš, že jsem tě skoupal a žes byla hloupá a nemáš chuť žít, že ti po srdci čmárám, že je po mně spára, že jen jsem tě houpal a tep, že ti stoupá, tím, jak mě chceš mít. Však od tím vším pýcha už chystá se dýchat a znít. *. 2. To, co stalo se, nejde odestát, nejspíš to bude tím, že já sejmul tvůj vzácnej majestát Vím, vím R.