Polštář

Olympic

1. Když ráno nechci spát, nechce se mi vůbec vstát
   přemejšlím proč jsem tak línej.
 
   Vlastně mě nic nenutí, ležet téměř bez hnutí
 
   po ránu nejsem příliš vlídnej.

2. Peřina mě objímá, jak ta láska nevinná
   polední čas se zvolna blíží
   mozek ten už pracuje, tělo silně vzdoruje
   a oči se mi zas už klíží.
    
R: Právě těď začal zase zvonit telefon
   já ležím klidně dál, rád nemám tenhle tón,
   ať volá kdo chce co chce mě to nevzruší
   má poloha je skvělá, mám polštář v náručí.
R: 

3. Je tu někdo kdo to ví, že mám všechno hotový
   co bude dál je trochu matný
   nemám žádný migrény, či sociální problémy
   jenom s láskou je to nějak špatný.