Už v dětství,míval jsem ten svízel,
že rád jsem se pral.
Rány jsem dával,rány sklízel
a šrámúm se smál.
Pak začli říkat,že jsem výtržník a rváč
a já mněl často málem, na krajíčku pláč,
zdarma však mír jsem nenabízel a tak to šlo dál.
Poznal jsem dívku v třetím járu a v té jsem se vzhlíd.
Když kluci hráli o ní čáru,já šel jsem je zbít.
A ona,že prý s rváčem nechce strácet čas,
tak jsem svou první lásku Aprohrál,vem to ďas.
R: Ty slzy dávno vpila tráva,
co jedna prohra znamená.
Ty slzy dávno vpila tráva
A hleď,i teď je stále stejně zelená.
Pak dětské rvačky zvolna zřídly,
křik míjel múj práh.
A dračí mládě mávlo křídly,
když do strun jsem sáh.
Mně struny na hmatníku náhle byli vším
a co jsem dalších lásek prohrál kvúli nim
Ty slzy dávno vpila tráva,
stihl jsem to smát se mezi tím,
Ty slzy dávno vpila tráva,já vím.
Tak sbohem lásko a buď zdráva,
co jedna prohra znamená,
ty slzy dávno vpila tráva
a teď i teď,je stále stejně zelená.
Nemněj mi za zlé ty tam v dáli,
že rád jsem se pral.
Snad za to všechny boule stály,
snad třest za to stál.
Teď větší víru ,větší lásku k tobě mám,
a co ty další ,který dávno jsou ty tam.
Ty někdy vedly,někdy hrály,
A život jde dál
A život jde dál
život jde dál