Už v dětství,míval jsem ten svízel, že rád jsem se pral. Rány jsem dával,rány sklízel a šrámúm se smál. Pak začli říkat,že jsem výtržník a rváč a já mněl často málem, na krajíčku pláč, zdarma však mír jsem nenabízel a tak to šlo dál. Poznal jsem dívku v třetím járu a v té jsem se vzhlíd. Když kluci hráli o ní čáru,já šel jsem je zbít. A ona,že prý s rváčem nechce strácet čas, tak jsem svou první lásku Aprohrál,vem to ďas. R: Ty slzy dávno vpila tráva, co jedna prohra znamená. Ty slzy dávno vpila tráva A hleď,i teď je stále stejně zelená. Pak dětské rvačky zvolna zřídly, křik míjel múj práh. A dračí mládě mávlo křídly, když do strun jsem sáh. Mně struny na hmatníku náhle byli vším a co jsem dalších lásek prohrál kvúli nim Ty slzy dávno vpila tráva, stihl jsem to smát se mezi tím, Ty slzy dávno vpila tráva,já vím. Tak sbohem lásko a buď zdráva, co jedna prohra znamená, ty slzy dávno vpila tráva a teď i teď,je stále stejně zelená. Nemněj mi za zlé ty tam v dáli, že rád jsem se pral. Snad za to všechny boule stály, snad třest za to stál. Teď větší víru ,větší lásku k tobě mám, a co ty další ,který dávno jsou ty tam. Ty někdy vedly,někdy hrály, A život jde dál A život jde dál život jde dál