Stoupá k nebi letadlo, stoupá, chystá divadlo jeden zlý a krutý pasažer revolver má. Vejde vpředu k pilotům, žádnou úctu k životům křičí já hned střílím změňte směr tam, kam chci já. Jen malé dítě brouká pam, pam, pam, pam, maminko, koukej, louka, pam, pam, pam, pam, víš pilotům ja závidím. Dlouhá pouť se prodlouží, v dlouhou ranvej za louží neboť řídí smrt, co může tě vzít ještě dál. Doufej, že to nespustí, doufej, že tě propustí Času málo zbývá, míň než-li sám by si přál. Letušky každý ptá se kam, kam, kam, kam a slyší tíseň v hlase kam, kam, kam, kam. Únosci vůbec páni neznají slitování Pouhá zloba poručí, pouhá zbraň tě poučí Kdo tu náhle vládne, pilote, vždyť nejsi sám S touhou tobě věří jen, s touhou ať je spokojen Jen ať může dítě v náručí vrátit se k hrám Co teď mu táhne hlavou? Sám, sám, sám sám Za čí žene slávou, Kam, kam, kam, kam? Co řek by na otázku: proč tolik dává v sázku OK dvěstědvacetpět, OK chceme navádět Přistáváme v nouzi, únosce donutil nás OK dnes tu přistane, OK nic se nestane Bez pasu ten pán tu zůstane, s ním není špás Ranvej, tím to nepadá, ranvej, co svět postrádá že tak hloupé, velké zlo tady má tolik míst. Ranvej, zítra v novinách, ranvej, bude slovo vrah Je to zvláštní vášeň k snídani senzace číst ...