Oblačný ranč

Pacifik

kapo IV 
 
 
Stával kdysi oblačný ranč na supí skále, 
když se vrátím do dětských snů stojí tam stále. 
Kovbojové probudí den a duní stáda, 
ať se vrátí na chvíli jen,to mám ráda. 
 
Příběhy,kde zrada neobstojí, 
kde ke štěstí stačí bouda z chvojí, 
kůň je ceněn více než-li žena, 
tak opačně,aby byla změna. 
 
 
Stával kdysi oblačný ranč na supí skále, 
jak to všechno dopadlo dál,to nevím stále. 
V sešitě v tom rozdrbaným,poslední stránka, 
chyběla a tak zůstal stín,na duši schránka. 
 
Do ní večer se koukám kdo mě píše, 
třeba někdo z lesa u Dobříše, 
jehličím to provoněný psaní, 
přinesou mi ptáci za svítání. 
 
Stával kdysi oblačný ranč a bude ráno, 
koho sny neopouští,tomu je přáno. 
Že jsem v ranči uvězněná není tak málo, 
denně s novou nadějí žít,to za to stálo ? 
stálo žít.