Znám vítr

Pacifik

1. Haló, pane, nemám čas s vámi do řeči se dát,
   je to smůla, když vám na mně záleží,
   za chvíli mi jede vlak, nečekejte na zázrak,
   i když o to vám teď jistě neběží.

2. Haló, pane, je to tak, dejte přežehlit si frak,
   ať vám obstarožní hrudník vyniká,
   máte talent na úspěch, vsaďte na přespolní běh,
   i když podstatný vám jistě uniká.
R: Znám vítr, vítr znám, čerstvej jako jarní zem,
   mám přání, přání mám: hledat štěstí právě v něm.

3. Haló, pane, co je zas, léty zmohutněl váš hlas,
   vaše dcery odrostly už dětskejm hrám,
   jedu vlakem někam ven, chtěl jste život plnej změn,
   tak si nastupte a pochopíte sám.

4. Haló, pane, chci jen znát, proč jste náhle zůstal stát,
   vaše boty do bláta se nehodí,
   mokrá vůně jehličí vaše skráně odlíčí,
   čerstvej vítr správný tóny naladí.
R:

5. Haló, pane, to jste vy, za co vděčím náhodě,
   že i o víkendu na vás narazím,
   jste tu šéfem, a co dál, že jste chvíli o mě stál
   a že vaši závist pěkně osladím.

6. Haló, pane, co je vám, kde jsou řeči, kde je šarm,
   kde je silák, kterej skály přenáší,
   všechno končí, buďte rád, pýcha předchází jen pád,
   čerstvej vítr každej dobře nesnáší.
R:
R: