Faleš lásky

Poutníci

R: Poslyšte nás, vy dívky něžné,
   sliby mužů lež provází,
   jejich láska k vám jak hvězda bledne,
   v noci září, s jitrem odchází.
1. Muž vypráví příběhy vzletné,
   přesvědčí vás i láskou svou,
   pak však odchází, dvoří se jiné,
   vás nechá být smutkem zlomenou.

2. Já chtěl bych být třeba malým ptáčkem
   a křídla mít, jak má on sám,
   faleš lásky vzít a opatřit zámkem
   a odlétnout s ním k výšinám.
R:

3. Láska je zlá i kouzel plná,
   vždy půvabná, když rozkvétá,
   proč však uvadá a stářím chladne
   [: a zrodí pláč, když odlétá? :]